Vrcholem byla reportáž z Klausovy návštěvy Cato Institutu. Z celého projevu zůstalo Klausovo podivení nad cenou, za kterou se tu prodává jeho kniha, a pár záběrů typických nesouhlasných gest. To je reportáž veřejnoprávní televize financované z našich daní?
Rozhodla jsem se, že by nebylo od věci se do nějaké Klausovy publikace mrknout. Mým favoritem byla My, Evropa a svět, leč tu si nějaký jiný uvědomělý občan půjčit v knihovně těsně přede mnou. Chtěla jsem něco k Evropské unii, tudíž můj zrak padl na knihu Evropská integrace bez iluzí.
Kniha se dělí do pěti kapitol. Nejprve nastiňuje historii evropských integračních procesů, následně popisuje současnou situaci včetně problému Řecka. Ve druhé části překládá pohledy na ekonomické přínosy teritoriální integrace a definuje evropské chápání nacionalismu. V poslední kapitole nabízí východiska.
Nejvíc mě zaujalo porovnání fungování organizací CEFTA (Středoevropská zóna volného obchodu) a Visegrádské čtyřky versus Evropská unie a její systém volného obchodu. CEFTA funguje jako evropský hospodářský prostor, tedy až na takovou maličkost jako je např. byrokracie. CEFTA totiž funguje bez jakéhokoliv centrálního orgánu, který vzhledem ke své neexistenci nemůže produkovat a požadovat spoustu lejster. Visegrádská čtyřka, kde ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko řeší podobné problémy jako evropské summity, až na stejnou drobnost. Ono to nemá žádný centrální aparát! Země či přesněji jejich zástupci se domluví, kdo bude setkání hostit příště a stanoví se témata. Hostitelská země tak připraví místo a podklady. Kde mají prezidenta V4, hymnu, lejstra, úředníky, sídlo? Jak bez toho mohou fungovat?
Zatímco dříve bylo Evropská společenství tím, kdo je svými členskými státy úkolován, v dnešní EU je tomu nezřídka právě naopak.Neměli bychom zapomínat, že od našeho vstupu do EU v roce 2004 do 5. září 2011 bylo na úrovni unijních institucí přijato 4527 nařízení, 686 směrnic a 6617 rozhodnutí. Fakt je nutné regulovat všechno na světě?
V jedné z kapitol rovněž Klaus krátce zmiňuje ideu vzdělanostní společnosti, která dle něj vede ke "zvyšování nominálního vzdělání stále většího počtu Evropanů při prudkém poklesu jakkoli produktivně využitelného vzdělání." IMHO v tomhle nejde nesouhlasit. Jsem sice velmi ráda, že někdo studuje nějaký jistě velmi zajímavý obor, kterým si rozšiřuje své duševno, ale zas na druhou stranu tyto obory bývají poměrně nepraktické (slušně řečeno). Např. já chodím na kurz akademické angličtiny se slečnou, která studuje cosi pod názvem "jazyková teritoriální studia", což má dvě trhliny: slečna jaksi netuší, jak se název studijního oboru řekne anglicky (což je u oboru s názvem jazyková trochu úsměvné). Za druhé, když se jí učitelka ptala, co si pod tím má představit, tak říkala, že když se učí o Rusku, tak probírají jeho jazyk, geografii, kulturu a tak. Hm, to jsem se učila na základní škole v zeměpise. No neva, ať si rozšiřuje duševní obzory, ale ať si to laskavě zaplatí ze svého. Nechápu, proč by z daní měli občané (i ti co mají základní vzdělání) platit vysokou školu každému, kdo zvládne přeslabikovat větu. Nechtějte vědět, jak se osazenstvo hodiny tvářilo, když jsem prohlásila, že jsem pro zavedení školného, neboť by to podle mého názoru vedlo k zodpovědnějšímu výběru oboru studia. Asi jsem na fildě spáchala nějaký hřích či co :-)
Na druhou stranu nutno dodat, že oběma stranám (Evropská unie se svým fanklubem a Klaus) mají něco společného. Chvilka napětí... Myslím, že je to malá schopnost sebereflexe. V textu jsem nenašla žádnou zmínku o tom, že by se snad pan prezident v něčem mohl mýlit (možná v podpisu Lisabonské smlouvy). Ovšem stejný problém nalézám i u druhého tábora. Slyšeli jste snad z úst někoho spojeného s Evropskou unií větu typu "tohle jsme podělali"?
Na závěr malá invektiva.
...a bylo by jich možné jmenovat daleko více, toto byly texty náhodně položené u mé postele, když jsem si léčil angínu.Nemůžu si pomoct, ale tento citát mi připomíná Okamurovy blogísky s větou "Ale i tady přemýšlím nad aktuálními problémy..."
Žádné komentáře:
Okomentovat